Sláva v Ústí...
Huráááá, byli jsme v Ústí! Tam, co maj dva větrný pytle...
Zase! A zase se spoustou kamarádů! A proč?...
Protože se tam lítalo přece. No a taky trochu plavalo. A protože svítilo sluníčko a taky padal sníh. Prostě byla sranda...
Hlavně ale, včera tam vyhlašovali nejvíc nejlepší letecký machry Aeroklubu Český republiky za loňskej rok...
Ta nejvíc největší sláva byla až večer v dívadle, k tomu se ještě dostanu. Ale přes den se blblo na letišti. No,... přidal jsem se, samozřejmě...
Hned, jak jsme přijeli, tak mě teta Dana a strejda Honza vzali nahoru a že si skočíme padákem. Tyjo, no jasně, že jo! Hele ale,... nepřistaneme támhle na tý ošklivý skládce, že ne? A do těch fuj mraků, co se valej přes hory?...
Csss,... však řikám, že to jsou machři. Hezky vedle domečku a jak do peřinky...
Ehm,... do loužičky...
Počkéj,... proč se musim jít honem převlíct? Jo ták, on přiletí princ. A ne jen tak ledajakej! Španělskej! Ale to jméno je tak složitý,... neva, když mu budu říkat strejda Alvaro?...
FÍÍÍÍ!!! Co to bylo? Větroň! A těsně nad náma! A se pak kroutil těsně nad zemí, jen tak tak, že se nevymáchal. Musim říct, že strejda Miloš fakt umí!!!
Koukej, už letí! Panečku, takovej krásnej vrtulník, no, holt šlechtic, žejo. Ale dyk to řídí strejda Jirka?...
Nakonec jsem si pokecal s oběma. A taky s Danem, Lenkou, Verčou a ostatníma. Jen teda, museli jsme se nakonec schovat do domečku. Ta černá nicota se najednou přivalila na letiště a začlo chumelit...
Hooray, we were in Ústí! The place where they have two wind bags...
Again! And again with lots of friends! And why?...
Because there was flying. And also a little swimming. And because the sun was shining and it was snowing a little too. Just fun...
Most importantly, yesterday they announced the best flying wizzes of the Aeroclub of the Czech Republic for last year...
The biggest glory was in the theater in the evening, I'll get to that later. But during the day, they were fooling around at the airport. Well,... I joined in, of course...
As soon as we arrived, aunt Dana and uncle Honza took me up and said we were going to parachute. Yeah, of course! But hey,... we're not going to land on that ugly dump over there, are we? And into those yuck clouds that roll over the mountains?...
Ssss,... I'm saying they're pros. Nice landing next to the house and like into the baby duvet...
Erm,... into a small puddle...
Wait,... why do I have to go and change in a hurry? Oh God, a prince is coming. And not just any prince! A Spanish one! But his name is so complicated,... what if I call him uncle Alvaro?...
GEEEEEEE!!! What was that? A glider! And just above us! And then it was circling just above the ground, just so that it didn't get washed away. I have to say that Uncle Miloš really knows how to do that!!!
Look, it's already flying! My goodness, such a beautiful helicopter, well, an aristocrat, isn't it. But uncle Jirka is flying it?...
I finally chatted with both of them. And also with Dan, Lenka, Verča and the others. Well, we had to hide in the house in the end. That black nothingness suddenly rolled into the airport and it started to snowing...